Žebyšeď

Cimbálový zpěv,
struna zní.
Padala rosička,
deště v ní.

Hladové úzkosti,
a v chuti, v krajíci,
voněla krajina
po chlebu toužící.

Zazpíval cimbál.
Svět Struna.
Rosička padala
do lůna.

Ach, dala dar noc,
chudá a vyprahlá.
Na květy barevné
barevnost nesáhla.