Klávesy

Surrealista opírá se o klavír
chčije mi na nohu a zahřívá jí…

Kýchl jsem a slina vytryskla na notebook, utřel jsem ji ručníkem,
takže my myšlenka vypadla
jak
skleněná
kulička
a
rozbila se o roh postele
zrovna když je konec listopadu
a já po večerel s dívkou
která se teď také opírá o klavír
ale
ten hraje
a vytváří hřejivé odrazy
v kapkách rosy na mrtvém listí
a Bach má zimnici.

Je to príma,
jedl jsem mořský plody
a surrealista kráčí po místnoti
češe si vlasy
a paprsek světla který vidím
od imaginativní soboty
záhadně mizí…