Z povinnosti k zatracení

Z povinnosti ke vzpomínkám

na tebe vzpomínám

 

A je mi zle..

 

Zapomínám, co jsem řekla

co všechno ti slíbila

 

A to protože..

 

Si jen tak žiješ v paláci

svýho prázdnýho svědomí

 

kde..

 

ti oběti jako já dělaj rukojmí

a jen jejich matky pláčou

 

když..

 

z noci děláš dny

a ze dnů noci

 

když..

 

ve zlejch slovech je tvá síla

co mi tě připomíná

 

ve svalech máš rozum

a rozum v pervitinu

 

a ne..

 

neschovám se pod peřinu

protože mě ničí, že žiješ jako král

a nelituješ toho, co sis vzal

 

nemam sny

 

když nechci spát..