Nikdy neupadneš v zapomnění
Nikdy neupadneš v zapomnění
Anotace: Byls tu vždycky pro mě. Budu Tě mít navždycky ráda, budeš v mým srdíčku. Snad už Tě nic nebolí tatínku
K zemi se snáší vločky
padají tiše, mlčky.
Až dopadnou,
vytvoří souvislou pokrývku.
Souvislou pokrývku kterou,
budeš moct přerušit otisky
tvých bot.
A tím aspoň na chvíli
v mé mysli, v mých představách
překonáš snad ten schod.
Schod, ten schod co nás od sebe
dělí.
Člověk, kterého jsme měli rádi, nikdy neupadne
v zapomnění.
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Báseň se mi líbí, jen škoda, že rýmy nejsou až tak rýmované... =/ Kdy by se to trošku změnilo, byla by to hezoučká báseň k recitaci, alespoň pro 1. stupeň (vzhledem k tomu, že je krátká).
Každopádně.. líbí se mi to! =)
05.02.2014 13:27:31 | Adrilus
Pěkně se to čte, v takových textech se ani neodvažuji hledat chyby (jako by tam snad nějaké byly, zakroutí mé svědomí hlavou a jen se podiví, proč tedy o tom mluvím), neboť nejsem básník. Mohu jen vycítit, jak silně na mě působí. Takže poezii už nebudu dále komentovat, abych se stále neopakoval a budu dávat tipy, když mě něco zaujme.
16.01.2014 21:28:11 | Firren
"Každý z nás nosí takový malý hřbitov těch, které kdysi miloval." Romain Rolland
13.04.2013 17:42:14 | VEDz RVAHEs