Ptám se sám sebe.
Ptám se sám sebe.
Anotace: Každý si nakonec najde způsob, jak překonat svou bolest.
Podzimní barvy padlého listí
či dokonalost každé vločky?
I kapka rosy z rána svou pomíjivostí říká,
užívej okamžiku, protože každému čas tiká.
Ale je mnoho bolestných propastí.
Tak hlubokých,
že i paní Macocha by studem zrudla.
Je mnoho nezdolných výšin,
Které ponechávají ve vzpomínkách,
zatím co vyprchává kouzlo okamžiku.
Ale stejně tak jako vločka roztaje.
stejně jako barevné listí shnije.
stejně jako se kapka rosy vypaří,
tak se časem i smutek za vtip skryje.
a jen pro to, aby vše mohlo začít zase od začátku.
A já se ptám sám sebe.
Umím být ještě vůbec vážný?
či dokonalost každé vločky?
I kapka rosy z rána svou pomíjivostí říká,
užívej okamžiku, protože každému čas tiká.
Ale je mnoho bolestných propastí.
Tak hlubokých,
že i paní Macocha by studem zrudla.
Je mnoho nezdolných výšin,
Které ponechávají ve vzpomínkách,
zatím co vyprchává kouzlo okamžiku.
Ale stejně tak jako vločka roztaje.
stejně jako barevné listí shnije.
stejně jako se kapka rosy vypaří,
tak se časem i smutek za vtip skryje.
a jen pro to, aby vše mohlo začít zase od začátku.
A já se ptám sám sebe.
Umím být ještě vůbec vážný?
Autor Jack Salmon, 11.02.2013
Přečteno 408x
Tipy 2
Poslední tipující: Jeněcovevzduchukrásného, drew
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Pěkné, psané jako by Ti bylo již devadesát:-).Pravda je, že čas dříve či později, rány zhojí.No, a jizva?, s tou se dá už žít, i smát.
17.02.2013 16:27:49 | Jeněcovevzduchukrásného