bezejmenná

Tvá tvář se jistě zapýří,
jak pampeliška bez chmýří
Jak kopretina bez lístku,
když poslední byl "má mě rád"
pofouká tobě bolístku
nektar, jež dal ti vinohrad
Však na tvůj smutek puchýří
hledí přes hledí rytíři.
Rytíři v službách věčných múz,
opilých kejhajících hus,
propíchnou tvoji duši dřív,
mečem unavujících a hloupých slov,
nežli ten puchýř - světa div,
pomalu měnící se v kov