Piji tě po douškách.

Náhle jsem znechucen z tohoto světa
vyzní tak bizardně vyřčená věta
utíkám před sebou chtěl bych to zvládnout
a mám strach že v davu necháš mě padnout

smát se vhodné teď ničemu není
utápím v tobě žal hned po setmění
nejde to zastavit opilost chutná
prý bych to neměl – však často jsi nutná

ztrácím se v tobě a znovu procitám
a když tě nemám pak si vše vyčítám
piji tě po douškách pleteš mi hlavu
nač ptát se co je zlé cítím se v právu

odvahu sbírám vzepřít se sobě
je těžko člověku v podivné době
dám si tě ještě teď několik doušků
mám z tebe miláčku životní zkoušku...