ve tři čtvrtě...

slyším lomoz aut
troubení klaksonů
někde v dálce zaječela siréna
postupně slábne
podobá se trochu bolu
co umírá s léty
je tma...prší

na stole leží noviny
pomalu se zvedám
oblékám svrchník
beru klobouk
vycházím na ulici
je tma...prší

zapaluji si cigaretu
kolem prochází nějaký mladík
píská si
také dvě dívky
vesele si vykládají
jako kdyby ve tmě nepršelo
jako by tahle doba nebyla
stvořena pro mlčení…

náhle jsem ji spatřil
vypadá překvapeně
jako by stála
tváří v tvář někomu
kdo proti ní hraje tenis
zřejmě by ráda věděla
kde jsem se tu vzal
v té tmě když prší
ale nezeptala se…

požádala o cigaretu
sleduji její pohyby
působí mi podivné rozpaky
popošel jsem k ní
rozšířily se jí oči
podávám jí jednu
nedotkl jsem se prstů
ale dobře si je uvědomuji…

kdybys chtěla Consomné
někam bych tě vzal...

vždycky ve středu
v jednom baru
na pátý avenue
mají drink zdarma
ale nevím
jestli podle toho poznám
že je středa
a nebo jestli podle středy poznám
že je drink zdarma…

hodiny na gotickém chrámu stojí
podivné
umíte si představit
jak vypadá stojící hodina
je pět minut po večeru
prší...a je tma

usmála se
já to vím díky tobě
jednou v celou večer
se tam sejdeme
a zmizela...

zapálil jsem si cigaretu
ruka s ní družně mokne
z klobouku crčí déšť
vykročil jsem
prší...a je tma