Ošklivé kačátko.

Když byli jsme mladí, skoro ještě děti,
ach bože milá jak ten čas letí,
tenkrát jsi bývala ošklivé kačátko
já blázen nevěděl,že to je jen na krátko.

Mohl jsem už tenkrát o tebe se víc zajímat,
nemusel bych dnes toho tolik litovat.
Vím že jsi neměla vždy na růžích ustláno,
proto nám to shledání,po letech bylo dopřáno.

Není to prokletí jak může se ti to jevit,
celý čas co tě znám snažím se to změnit,
moc se to nedaří právě v tuto chvíli,
když cesty osudu zase nás rozdělili.

Není to na dlouho zase bude dobře,
musíme věřit že Bůh to myslí moudře,
snad si chce vyzkoušet jenom naši věrnost,
aby nás potom vzal opravdu na milost.

Nemůžem ale na Boha jen spoléhat,
víme že sami se musíme upřimně milovat,
čas už nám stříbrem protkává naše vlásky,
pod nimi však srdce jsou stále plná lásky.

Není to vyčtená z knížky žádná fráze,
že životem,s láskou proplouvá se snáze,
bez lásky,bez tebe,nedá se žít,
tomu se milá má snaž uvěřit.