seděli jsme takhle v pátek v jedné hospůdce u vody, lodě zakotvené, auto rozestlané... při kávě jsem pozorovala osazenstvo a v duchu si říkala, pár přátel stačí mít... :-) dcera se smála, partner se družil a já v klidu pozorovala... na tady máš dvojku vína Eví.... díky... přisedl si kamarád... je líp? .... najednou byla půlnoc, dáš si ještě víno? nene... tak si dáme panáka? zeptal se kamarád...partner vzal kytaru a zpívalo se... dala jsem si ještě víno a začala se usmívat... kamarád zpíval, slyšela jsem ho prvně v životě... něco mi šeptal a smáli jsme se... a řval, joooo trvalo nám to, ale my se hledali až jsme se našli... pozorovala jsem tohohle prošedivělého muže, co tančil a zpíval, střídavě objímal mě a partnera a křičel... joooo... ona spí v autě a má peřinyyyy... pohladila jsem ho po tváři... :-)
usmála ses
příteli
pokud chceš kráčet
do země zaslíbené
beze zbraní
nejdřív se rozhlédni
kde vlastně jsi
nežeň se
jdi pomalu a opatrně
protože jinak se místo extáze
můžeš zřítit do deliria
zmrzačen zevně na celý život
a zevnitř navěky...
a já si uvědomila, že i když s tímhle pánem jsme odlišní jak noc a den... mám ho ráda... a tak jsem mu to řekla... :-)
13.07.2017 01:37:42 | zelená víla