Prázdnota

Řinčení budíku mne opět zvedá z pod deky,
a bohužel připomíná mi časy dávné,
kdy jsem se ještě budil sám a s nadšením.
Je tomu dlouho, již celé věky,
a to jsem netušil, že se takhle promněním,
v člověka který nad vším jen mávne.

'Našel jsem se, či ztratil jsem sebe sám?'
Ptám se před zrcadlem každé ráno
a můj obraz jen mlčí v tichosti.
Odpovědi mi není dopřáno,
ač dávno znám ji, a vím, že jak přežívám,
žiji jen ze setrvačnosti.