Devět nočních obloh

spolu
a přece devět nočních obloh vzdálení
ty s tou melodií ticha
co z pod tvých žeber zní

ta malá krásná melodie
ta kterou hladíš než večer jdeš spát

/jak je to krásné být sama a přece s ní/

la
la
la
la

pomalu sílí a objímá tě
slyšíš ji
a ona jako by říkala

"stanu se symfonii a z tvého těla
udělám si chrám"

ach jen přijdi blíž!
já čekám
čekám a nedýchám

není křehčích křídel
a já chci se jich chytit
tak jak stébel se chytávám

/jak je to krásné být sama a přece s ní/

buď vítán

jen přijď
a houslovým klíčem odemkni
co v partiturách bylo psáno