(ne)Lež

Den za dnem přežíváš,
kolem sebe se nedíváš,
před pravdou ukrytý
skrýváš své pocity.

Nemůžeš přestat lhát,
začali by se ti smát,
mezi lháři bloudíš,
uvnitř se pomalu hroutíš.

Rovně jít jsi zapoměl,
když jsi smutek zapíjel,
padáš do pekla hlouběji
za falešnou nadějí.

Svým démonům neutečeš,
odvahu za sebou vlečeš,
je čas zbavit se nadějí,
vykroč vstříc beznaději!

Cesta ohněm vede tam,
kde na tebe čekám,
místo černých duší,
kterým hříchy sluší.