V rouše co nehladí

Utekla jsem panáčku
běžela se k tobě schovat
pod plášť falše
v rouše lži.

A tys na oplátku
ukázal mi svojí
lepší stránku
na hodinu nebo dvě.

Ale k snídani byla zas pravda
schovaná v nahotě
odkrytá oblékáním
a sluncem, co bolelo do očí.

A já se v tom ztratila, miláčku!
V něžnostech a víře...