Na světe zase velký hovno
a bordel že by Baťa blil
z žil kornatí mi divná melodie
jak ze starý fošny“ floydů“
praská na příděl
sjetá jehlou / je hloubš
je potícíceré sjetá
utrhnu tedy čtyři narcisy
a běžím ven s pocitem
blízkým bezdůvodnému štěstí
pěstí mi slunce oslepí oči
v příbalovém letáku stálo
„neužívejte víc než 3 narcisy denně“
ale co… stanu se tedy ptákem
plátkem hostie v tvých ústech
nebo… kdoví kde…
je to tak prosté odprostit se
nádech výdech a věčná tma
zase mi pouští ten starý film
Já v plenkách
Já a dort s neurčitým počtem svíček
sestra, bratranci ti všichni dnes k tanci
zvaní, morfium a umírání
dva dospěláci , prý máma s tátou
z obrázku není cítit alkohol
bol a stud… osud?.. jen „ocud pocud“
poberta a uhry na tváři
roztrhaná džíska a pohled vraha
Vidíš drahá?! Dnes jsem už jiný
oblázek ohlazený, spíš příliš uhlazený
představitel střední generace
důchod v prdeli (už teď)
A k mládí taky daleko (už nyní)
Nebo to bylo naopak? Lhostejno
předávkovat se tak tvou krásou!
jsi jako léto jehoš vyšší forma
je už jen lávou
tak mě spal! A ne na popel
Chci aby ze mě nezbylo nic
Zahořet a zmizet
Tetelením vzduchu navždy umlknout!