Když mi bylo pět.
Táta mi nekoupil prskolet.
Já vzala kulomet.
A zastřelila ho.
Ve svých dvadvaceti.
Ale huš! Taková blbost!
Zvětralý pivo, špinavej ubrus.
Zadara čokolády, sladký limonády.
Na podlaze tý zaprášený putyky, hledala jsem děcký léta.
A tys pořád nechtěl domů.
Už tu teď nejsi.
Už deset let.
Už jsem snad dospělá.
Bezzubá maska s odrostlými vlasy a ten starej hnědej meďák.
Malá holka vedle skáče.
Čeká tě lepší osud.
Jednou utečeš.
Nic se neboj, drndo.
Už nikdy neuslyšíš, cinkat ranní lahváče.
Ale huš! Taková blbost!
Nic se neboj, drndo :) jakobych to někde slyšela.. nevím, asi podvědommá vzpomínka čehosi.. ale báseň pěkná
29.04.2013 00:02:55 | Lioness
Smutné.
15.03.2013 07:21:36 | Lilien
:))
14.03.2013 23:48:06 | Jan Voralberg
co se culíš?:)
14.03.2013 23:49:31 | Loveless
To já jen tak, slečno neviditelná.. :))
14.03.2013 23:51:16 | Jan Voralberg
jakže? neviditelná? hmm:)
14.03.2013 23:52:14 | Loveless
A co když tu jeee, neexistujeee! :D
14.03.2013 23:53:24 | Jan Voralberg
Hm;) Kdo mi podá kopretinu....?:D
15.03.2013 00:01:54 | Loveless
Ja ne, ale muzu zavolat na jelinka: Mlade, nechod do lesa, tam te picne hajnej. :D
15.03.2013 00:04:04 | Jan Voralberg
A ani tašku bys mi neodnes?!:D
15.03.2013 00:11:35 | Loveless