Čajové okvětí
voní tak něžně..
Proč už jen líbání
nebývá běžné?
Jak pára z hrnečku zalitého vroucí vodou
Jako ti otroci běžící za svobodou
-Utíkám z představ Tvých-
Bojím se zranitelnosti
Však láká mne slovo HŘÍCH
Copak už lásky pravdy nenabudou?
Jak křídla anděla
(Ach, kéž bych věděla)
Jak křídla anděla
křehká a silná být
Jedna vlaštovka jaro prý nedělá
já bych si přála jen
tušit co smím
tušit co dovolíš................Políbit?
Jenom tak
jenom tak něžně
Tak prosím, otroky
tak prosím anděli.. Ať je to běžné
Vždyť čajové okvětí
voní tak něžně