'Voníš mi čajem Princezno z obrázku'
Jako bys dělala
v čajovničce u náměstí
'Víš přece, že nedělám v čajovně
Ty můj blázínku'
Však jako bych věděla
že to nic
špatného nevěstí
hrát si tu barevně
(řekl jsi Princezno z obrázku?)
.. na lásku
'Vím že nejsi..ani z kavárny
To proč tak voníš
TAK NÁDHERNĚ
vrásky touhy na duši dělá mi'
Podmanivě hledíš
do očí
do duše
na barvu mých vlasů
Proč jen potají hladíš?..
Kolem uší se pramínek točí
do naušnice spirály
Obejmeš mne kolem pasu?
Nebo kolem ramen
za ucho schováš ten zbloudilý pramen
'Jsou hebké jako plyšové
trochu barvy duhové..'
A potají
tiše
pramínek lásky
dáš z mého čela
všechny ty vrásky
..ve vlasech čaj zelený
blízkost těla
Proč trochu zdá se mi
že barvu Tvé touhy jsem chtěla?
Nádhera !!! Skoro sem ani nedýchal aby se nerozpustila jak křehká a lehká je ,-)
25.03.2013 23:04:07 | Madanik
Moc krásná a voňavá báseň, čajová vílo :o)
V čajových lístcích číst o vůni
nebo snad o osudu,
o kráse princezen,
o kouzlu posledního políbení,
ve vlasech splétat abecedu,
dát přivonět růžím dnem.
20.03.2013 22:15:27 | Akrij8
Hodně členitá básen. Musel jsem čtení opakovat. Je to věc, která nutí přemýšlet.
19.03.2013 23:38:42 | Draconian