~Proč někdy?~
~~~~~~~
~~~B~O~U~Ř~K~A~~~
Proč se nebe někdy zlobí?
Proč oblohu blesky zdobí?
Tak honem domů pod peřinu
a zaspat nebes kocovinu.
To se dá hned do pláče
prý chtělo jen péct koláče,
teď ve šlehači šlehá sníh
do koláčků kroupových.
Jedním bleskem oznámí
že nás brzy nakrmí,
tím kroupovým zázrakem
co šlehá tam,nad mrakem.
Že nebe není lakomec
než by někdo řekl „švec“,
spustí na nás koláče.
No jo.A teď nám je do pláče.
Ty koláčky nikdo nechce
tak už na ně posviť,slunce,
k jídlu se nám nehodí
nejsou třeba zásoby.
Nebe už se dozlobilo
blesky na nás nehrozilo
slunce,vítr všechno suší
i ty louže pod moruší.
~~~
A v moruši,on to ví
zas bourec motá hedvábí…
~~~A~~Z~A~S~E~~J~E~~P~Ě~K~N~Ě~~~