Prarodiče

Vlající prádlo na šňůře,
pes u boudy,drůbež na dvorku.
Za stodolou halda dřeva,
nakácená na borku.

V mysli vytanuly vzpomínky,
na chvíle,zde ztrávené,
u dědy,který vyprávěl
o zemi,velmi vzdálené

Jak v cizím kraji žili,
dřeli,otročili.
Zde již,s kupou dětí,
útrapy své odložili.

Kamenné zápraží,
dřevěné obložení,
škoda,že chalupa
již na tom místě není.

Děd byl slévač,chlapák,
babička čečetka čilá,
drobounká,maličká,
však moje zlatá byla.

Zde jsem se cítil v bezpečí,
zde moje zázemí,
až jejich odchodem přišel jsem
o mnohé,zdá se mi.

Učili mě slušnosti,
jak k ostatním se chovat,
žít,pracovat...a tak tímto
chtěl bych jim poděkovat.

Tisíceré díky za vaši péči,
vaše vlídná slova.
Věřte,i v jiném století
rád bych se s vámi
setkal znova.

Řekl bych vám vše,
jak jsem žil,co všechno znám,
jistě by vás potěšilo,
že i já již vnoučata mám.

Co dali jste vy mně,
to také já jim dám.