Krize středního věku

 

V krizi středního věku,

Hodně jsem pil.

Pozdě chodil do práce,

Proto mě šéf vyhodil.

 

Přišel jsem domu dřív,

Dveře jsou zamčený, kufry sbalený.

A na nich vzkaz, zbohem vem tě ďas!

 

Navždycky ztracenej,

Na hrudi zjizvenej,

Pořád jen zmatenej,

A odkopnutej jak prašivej pes.

Navždycky byl…

Jsem to já…

Kterej tu žil…

O lepším životě snil….

 

Před prahem svým stojím,

A na ty kufry smutně čumím.

Všecko vidím dvakrát,

V paměti musím pátrat.

Kde stala se ta chyba,

Která mi vše vzala.