Šla jsem tím stromovím,
jen srdce mi napoví,
že je to oblast mé duši známá,
to se tak již občas stává.
Byly tam sutiny
jen trochu cihel na sobě
dotkly se dutiny
ukryté v lidském těle.
Představy života,
představy starých dob,
upadám do dalších mdlob
a vidím obrazy,
obrazy minulosti,
křičím, svírám tupý meč, života dosti.
Pomoci jezdci, dobrodruhovi,
ulevit pouta, rozříznout ránu,
teče rez červená, teče hnis bolavý,
všechno se léčí a otvírá,
brána kovová a zdobená,
respekt skýtá a krásy moc,
jdeme dál, velké dveře,
pokoj a mír, otvírám,
vidím schody, bohaté a strmé,
malý balkón a tebe s úsměvem,
jdu dál, věřím,
to byl můj život, život minulosti,
velebnost, skvost a starožitnost,
letím, k tobě, dál.
Pluji na loďce na rybníce,
pomalu sem a tam pohybující se.
Blesk do stromu, rozťal ho ostře,
bouře a déšť omývá ruce.
Jdi, utíkej, jásej a zpívej,
minulost zavírá, bránu hlídej.