Když vteřina se ti směje v náručí snu a chvění
možná zítra se změní v zapomnění
propasti v tváří že zapadnou
možná jen vzpomínky ty odpadnou
jsou cesty v hledání
jen možném smutku
příštího čekaní
bez zármutku
já zas do myšlenky pronikám
věřím si zhasínám...
unikám.