A jsem tu zase

A jsem tu zase.

Potichu vyjádřím své pocity,
růžové,voňavé,i ty černé.
Pocity,které jiní necítí,
jsou mé vlastní,hodnověrné.

Jednou se klátím,jak ve větru třtina,
jindy mám bolest na duši,
pak zas jak rytíř,co meč pevně třímá,
pevný,jdoucí ku králi Artuši.

Na zklamání v lásce vzpomenu,
na chvíle štěstí,na milování,
z chlapce v muže proměnu,
na zhřešení a následné litování.

Zkrátka,píši dle duševního stavu,
tak,jak mne napadne ve chvíli danou,
vlastně...sobě pro zábavu.
Denně si v duchu řeknu:"Na shledanou".

Tak opět zítra!
Na stránkách tmavomodrých!
Báseň mne chytla,
i společnost poetů dobrých.

Neznám jména,obličeje.
Co po tom?Kdo po lidech pase?
Zítra,dle svého obyčeje,
jsem tu od rána.Zase!