Básník samotář

Jak jsem tak přemýšlel
o životě,
proč stále trávím čas
o samotě.
Proč ženy dají přednost
jistotě,
před úctou ke kulturní
hodnotě.

Každý večer se na čas zasním,
opustím život marný,
věnuji se básním.
Účinek?Blahodárný!

Žena je tvor praktický,
bez básnického střeva,
opouští mě navždycky,
než mé kouzlo vstřebá.

A tak žiji asketicky,
bez příslušných hříchů,
s úsměvem vzpomenu vždycky
na tu ženskou pýchu.

Mzdu i zvláštní prémie,
mám pro potřebu vlastní,
ženská se mnou nežije,
joj,jak já jsem šťastný!

A tak,vždycky po ránu,
nahý létám po pokoji,
báseň mám již napsánu

a to mi stačí,to mne

uspokojí!