dvoudobá...

kyklopský měsíc
plane nad obrysy
opuštěných hlásných věží
jeho ledové světlo
vytrhává z temnot
vzpínající cáry mračen
vzduch lesa voní nocí
tlením kouzly a smrtí…

zavádí mne do údobí
co se odehrává
ve dvou rovinách
ale nenechte se zmýlit
že se nachází
v duu časů
jak se totiž říká
bez znalosti konce
nelze pochopit začátek
je to proto
že začátky a konce
jsou vlastně úplně stejné
neboť vše končí jak začíná
a vše začíná tak jak končí...

ovšem
když na to přijde
nemusí také zavést
vůbec nikam…

vznášíš se
jako půvabně mámivý přelud
tvé černé oči leskem jemně světélkují
má Midgard
obklopená mořem
napínám plachty
k tvým pevninám...