Proseděných
tisíc míst pod vrstvou
vzteku tekoucího
z žil po kůži
rychle, rychle ven!
Výstup
z vlaku rozčílených
hledících z oken
a místo deště po skle
stéká nafta zoufalých.
V čase
zařazená do doby
před třemi lety
v srdci praskají švy
a z jeho děr
vyvěrá pravda jako smrt -
- jistému totiž ... neutečeš.