~~~*~~~
AMOR
chtěl lásky šíp do srdce trefit
měl ale raději dobře zamířit
BOHUŽEL
šíp trefil jen sochu z mramoru
která hned měla nosánek nahoru.
COPAK
se stalo,ptal se náš zahradník
potom si před sochu sedl na trávník
ČEKAL
tam na zázrak?To snad né
bylo mu pod sochou však příjemně.
DEN CO DEN
chodíval a se sochou mluví
ona se usmála a on se nediví,
FIALKY
ji v trávě ráno natrhal
do jejich rukou je něžně pokládal.
HUBIČKU
za květy dám ti zahradníku
a socha si sedla vedle do trávníku,
CHVĚLA
se trochu,asi strachem
bílému mramoru však už byl ámen.
JENOM
se zablýsklo nad krajem
trochu si s Amorem pohrajem,
KRÁSNOU
pannou se socha stala
co bych vám o ní dál povídala.
LÁSKA
ta mezi ní a zahradníkem vzplála
a to se i v pohádkách stává...
~*~~~*~~~*~~~*~~~*~~~*~