To jen..

Ležíš mi v peřině

koukáš, nemračíš se

protože jsi tady

a vyčesáváš mi z vlasů

rolničky a zbytky popela

co už od včera

má tam domov..

 

Klidně a nevinně

přejíždíš prsty

po bílém těle

a já se chvěju marností

ve chvilce hněvu

citu a něžností

trucuju..

 

V bílém sametu

kazím si den

protože vzpomínky

jedna za druhou

derou se ven

z vytěsněný mysli

ven na povrch..

 

Který teď smáčím

kvantem mokrých slz

velkých a plných

a ty jsi v nich skrytý

i všechny lži

všechny podvody

jsou tu..

 

jsi tu..

 

nejsi..

 

to jen schizofrenie v srdci