Vůně čerstvý hlíny

Tvá kůže mi odjakživa voněla

Zradou

Já měla jsem se řídit jinak

Hlavou

Né srdcem

Jak to tak normálně dělám

a tak se teď hněvám

 

Na to ,že

si voněl tím,

co rozehrávalo struny

v morku mých kostí

tedˇ pokryty jsou drny

a červi jsou tu vítanými hosty

 

I teď to tu voní

jiná vůně se tu line

ach tak sladce,sladce

a nikdy nepomine

červi chovají se totiž krotce

 

Toť vůně mého rozkládajícícho srdce,

cos zakopal pod kosatce