Přehmat

Podlehl jsem mužské slabosti,
myslel jsem jen na své chutě.
Žrát maso jenom od kosti,
žvanit různé hlouposti,
řešit věci rozhodnuté,
to jsem vážně přehnal!

Známost jsem si sehnal.
Kost,jak je nazýváme.
Tvář má pěknou,tělo také,
způsoby však všelijaké.
Kroky,které podnikáme,
nejdou vůbec spolu.

Já chci nahoru,ona dolů!
Protiklady se přitahují?
Větší blbost jsem neslyšel!
Je načase,abych zase šel
o kousek života dál.
Tam,kde hlouposti z úst nebují,
tam,kde bych se upřímně smál.

Špatná byla moje volba!
Chtěl jsem být společnosti král,
teď se cítím jako štolba.
Směnil jsem klenot za cetku,
místo společnice babetku,
místo jistoty krásnou fasádu.
Místo radosti špatnou náladu.

Vybral jsem sice pěkný obal,
obsah však stojí za starou bačkoru.
Nos nosí pěkně nahoru
a chce,abych jí z ruky zobal.
Radikální řez!Je rozhodnuto!
Myšlenky mi v lebce buší:
Poznal jsem tu pravdu krutou.

Pouze ženu,co má duši!