Zamyšlená

*

stála u okna
s vahou hor za zády

..umírá na zmatek
chaos
a mrzačené pravdy..

rádio vychrchlalo chumel tónů
zimní prst drápnul do nehorázně tmavého oblaku
a sprška čehosi
se na skle rozprskla do podivného tvaru

..bude jaro
po něm léto
zase
pokaždé
a po pláči přijde smích..

jen náznakem
obestřela tvář oparem úsměvu
nechala vzrušení žhnout
jako uhlíky v krbu
a pomalu se vysvlékla z parády
i vnímání měnících se věcí

..myšlenky
utkané ze složitých představ
jsou čarou mezi bodem minula
jedné současné chvíle
a neznámou tečkou budoucna..

*