Noční proud

Tak kráčím lesní pěšinkou a míjím lidské bytí
Potkávám pány s buřinkou, cestu mi krátí pití
Potkávám ženy krásné, milé, černobílé
žádná však není mi po chuti, mám asi špatné obutí

Až jednou potkám femmale fatale, poznám to zcela jistě hned
Slunce se zhoupne na sever a plivat bude med
Fanfáry spustí andělové, sečtou se všichni moji dnové
A zjistím tak, že pozemské bytí není pro mne žití

Obloha zhoustne, mít bude tisíce příchutí
Budeme plavat v ní nazí, bez starostí
To všechno mě milá má přinutí
Zlíbat ti ňadra, vlasy, kosti, jen tak se houpat na oblacích páry

A nemít v kůži ani trochu té světové škváry
Z pekla nám přiklanou šíleně páry a než by jsme měli provětrat máry
Budeme souložit a souložit a souložit až do skonání ráje nebeského
Na věky věků souložit v pelechu Omen