Blues na Tvých tvářích kanoucí

Přestávám věřit ve spásu alegorických děl,
všechen jinotaj zpod cylindrů
- jako pár kouzelných nadějí -
do falešných iluzí nesplněných lásek uletěl,
už si ani nepamatuji,
kdy jsi něco opravdu chtěl
- myslím něco skutečnýho,
co Ti nezmizí,
něco věčnýho
bez dalekosáhlých iluzí
- nebo někoho - třeba Mě

Až nám zaprší do oken opravdickej déšť
- Otevři je proboha dokořán, ( NEJEN OČI) -
až mě svou touhou opravdicky zaleješ,
možná se Ti zahojí všech sedm ran,
pak pochopíš, kým fakticky seš!
Možná, že ne - pak Tě rozklove hejno vran,
bez nichž by život nebyl černobílý,
možná se potopíš - seš tak malej Pán
byť na malou chvíli.
"A budeš snít vopravdický sny bez iluzí!!!"
A vzpomeneš si, kde jsme spolu byli....(včera)
Možná mě zase budeš chtít - třeba nezmizím,
jak měsíc, co zmizí vždy nad ránem.

Mon cherie, c'est facile
aborder la vie avec réalisme
- taky jsme byli přátelé -
kde to teďka jsme!!!!
Těžce jsme zaplatili za...
...au prix de sa vie
Už jen vzpomínám - je těžký nemyslet na Tebe,
a OČI ZAVÍRÁM- a do oken z nebe
spadá blues z Tvých očí kanoucí....
Čekám už na slova : Tak otevři oči!!!

marně... (černá)díra na srdci
pohltila všechnu chuť žít...