Zloba

zloba
ta zloba
co do duše bodá
chceš-li psa bít
vždy ti hůl podá

je jako veš
co krve ti srká
a ráda skáče
z člověka na člověka

parazit
co věčně chce žít
a z koláče života
kus největší ukrojit

chce pouze tebe
ty nechceš jí
a tak hledáš cokoli
co hlad její ukojí

svážeš jí
lámeš jí
zamykáš v kleci
a ona jen směje se
mě se nezbavíš přeci

a tak s ní žiješ
protože musíš
jako had svíjí se
když uvnitř ji dusíš

nezbýva nic
než držet ji pod krkem
jen tak se stáváš
svobodným člověkem