Naděje

Skrz temné mraky zasvítil měsíc
a jasným světlem zalil okolí.
Odhalil mnohá tajemství
a drobností,
za něž bych ještě nedávno
zaplatil cokoli.

Mnohé krásno mě bije do zřítelnic,
tvořivé představy,touhy spánky tepou.
Ozářen jasem milionů svíc,
chci získávat víc a víc.
Mám již dost tápání ulicí slepou.

Nevím,jak žíti raději.
V jistotě?V prostředí střídmém?
Či zvolit novou naději
a tiše snít o vášni,lásce...
o slově vlídném?

Ať již to dopadne jakkoli,
nový impuls se dostavil.
Staré rány se zacelí,přebolí,
pohlédnu na nové obzory.
Je čas,abych se znovu
vzpřímeně postavil.

Ještě mám před sebou pár roků života,
ještě jsem nezavřel za sebou mříž,
ještě mi krev v žilách klokotá,
rudá a hřejivá.
Ještě snad nejsem světu na obtíž.