Duha a nebe

Jsem uzavřen v kruhu,

vlastního strachu,

což mi je k pláči,

a občas k vzteku.

Vzhlížet do nebe,

a na místě stát,

utíkat do sebe,

a občas se smát.

Dát si přes oči tmu,

a krásu nehledat,

otočit se zády k dnu,

a strachy se rozklepat.

Jsem uzavřen v kruhu,

přání svého nebe,

nenávidím duhu,

a utíkám do sebe.