Smutný déšt

Teče déšť po okenicích,
Jak slzy dívky zlomené,
Stéká,protéká a teče,
Ty se díváš zmámeně.
Na mlžící se okenice,
Kapky se tu srážejí,
Skapávají,padají,
Na zem deštěm orosenou.
Zrosenou a rosy plnou.
V okapě ,co opodál,
Slzy tiše padají,
Symfonii zpívají.
Kov ten hraje.
Déšť ten zpěv,
Symfonie dokonavá.
Nekonečná,omezená,
Časem a i prostorem,
Celým tímhle vesmírem.
Nečekej až ozve se ti,
Znovu,běž ji objevit.
Dokud venku tiše prší,
Čas máš,běž vstříc poledni,
Deštivému i slunému,
Na obloze zázrak ční.
Tak co čekáš?
Již je blíž.
Zázrak není nekonečný,
Máš jen pár světelných let,
A až najdeš jeho konec,
Tak pochopíš celý svět.