*
uschovaná v suterénu
vnímám
proto jsem
místo slunce zapadám
a dým
sfoukává myšlenky na papír
a světlo
co míjí se s tmou
je štětcem i klíčem zároveň
tak jen pojď
a zastav se
v tom starém lokálu
co zní tichou písní a hustotou prachu
v přítmí diskrétním
zvedneme ruce do nebe
roztančíme v hlavách hluk
a než porozumíš svým okovům
jež nikdo ti nesejme
zastavíme běh času
na chvilku
a najdeme škvíru či kout
kam se dá ještě hnout
*