prostorový zlom - místo k váhání

poodstoupil

sráz není místo po zasněné tváře
dokáže brát
a nevrací

tak jako ona

pět krásných dnů
vášnivých nocí
oči se topily v souznění
a jedno stéblo

rostlo pro ně


potom nic
žádná slova
jen prázdná náruč uvnitř stín
medové vůně
zlatých vlasů

a na polštáři
ten kousek zlata
kolem krku
zdobil

byl hvězdou v temné noci
majákem na vlnách

a polibkům
ať neztrácí se v nejistotách

cestu vytyčil


poodstoupil
u nohou fialový květ
a život zdál se zase vhodný

přivonět