V případě, že ztratíš, to hlavní, co naživu tě drželo.
V případě, že odejdeš, protože trápit se tě už omrzelo.
V případě, že nenalezneš ani ten nejmenší koutek, kam se uchýlit... Přijď za mnou!
Jsem řeka, která odplaví veškeré trápení,
láska, co zachrání tě bez prodlení.
Jsem slunce, co ukáže ti světlo,
bez toho, aniž by tě cokoliv smetlo.
Jsem tak málo, přitom tak hodně,
se mnou už nepřijdou žádné povodně.
Povodně, co zničí vše, co vytvořit si budeš chtít,
ikdyž naivně to možná bude znít.
Však aspoň trochu věřit musíš,
jinak mé kouzlo nikdy neokusíš.
Nezáleží na tom kým jsi byl,
a jak moc tvůj život zatím zhnil.
U mě najde teplo každý,
kdo uvěří ve mě navždy.
Nejsem jen pouhý rým,
jsem totiž ta, co zažene tvůj splín!
poezie vůbec neřeší všechno, ale vznikají díky ní nádherné věci.
Pěkná myšlenka.
RM.
23.05.2013 20:52:05 | Robin Marnolli