Samota k popukání

Kout jakýsi, a v jeho tichu
samota plíživě se směje
Svádí a láká tělo k hříchu
nic na tom, že mu zle je

Jen ptáci s měňavými křídly
tu tiše, hbitě kolem létají
Ve svitu měsíce se shlídli
a slitování s nikým nemají

Hodina z noci mizí, marně dotírá
Samotu světlo denní zahání
měsíční svit pomalu skomírá
Šum křídel láká svítání