Stojíš na okraji útesu
a rozbouřená voda
ti sahá skoro k prstům
Moře je neklidný.
Opodál blesk rozštípl
palmu na dvě poloviny.
Kokosy spadly a rozčtvrtily se.
Jejich mléko se do písku rozpilo.
Racci jsou dezorientovaní.
Připomínají letadla
na dálkový ovladač. Akorát
že ovládání se do vteřiny rozbilo.
Podle všeho už tu není náčelník
a ani jeho domorodý kmen.
Zůstals v bouři sám.
Dalo by se říct opuštěn.
Proč tak depresivně?Eli,trochu optimismu,ale se stejnou grácií,ano?
27.05.2013 18:16:57 | Bakchus
Ach jo, tak to jsem i s brýlemi slepá, já tam tu depresivnost ani nevidím :) Každopádně díky za zastávku :)
27.05.2013 18:24:57 | Elisa K.
Hezké a zajímavé, umíš pěkně popouštět stavidla své fantazii. A ten závěr to bezvadně korunuje :-)
26.05.2013 14:09:57 | Amonasr