Dráha hvězdných kapek

Uvnitř v hrudi ruka,

prsty na duši,

slova bez úst,

a klapky na uši.

 

Sjíždět mléčnou dráhu,

a přitom na kolenou klečet,

každou chvíli zemřít

a tiše mlčet.

 

Chytat kapky hvězd,

a hořet ruce nechat,

strachem stát

a zároveň spěchat.

 

Koukat se dolů,

a vidět další zítřky.

Něco si přát,

a užívat si výšky.

 

Mít růži v objetí,

jako slavík se k ní přimknout,

a barvou živit naději,

na niž se nedá zvyknout.