Jsem ztracený ve tmě...

Udělalo se nám pěkně
Že bych snad z toho měl depku
Radší ať ta zářívá sluneční svině
Zajde za horizont a nebe se zbarví
Mraky do odstínů černé barvy

Klidně ať si zas prší celé dny
Kapky deště mi nevadí
Miluji je v nich utápím své sny
Ať je černá obloha stejně jako duše moje
Koláč mého štěstí už neexistuje

Snědl jsem ho na posezení
Teď čeká mě jen trápení
A bezcílné poflakování
Zbytkem mého zkurveného života
Však po nás potopa, ne??

Jsem ze všeho v pasti
Asi je toho na mě moc
Pro někoho to jsou starosti
Někomu to příjde k smíchu
Slyším hlasy i v absolutním tichu

Je to velká slabost jen tak brečet
A nevědět jestli to je štěstím
Smutkem beznadějí či strachem
Nevím jak dlouho ještě dokáží
Být tím veselím hochem

Proč mám takový pocit
Jak kdyby mi něco unikalo
Mé srdce z těla jakoby
Se nadobro vytratilo
Stejně netlouklo jen skomíralo

Sice pořád ještě chodím a dýchám
Ale uvnitř už jsem mrtvý
Pod kůži mi prosvítají kosti
Zevnitř sežrali mě nanobrouci
Napadnutí hostitele super návštěva

Jsem ztracený v hlubině
Krásný to underground
Ani bůh tak hluboko nedohlédne
Satan už si ruce mne a otvírá
Láhev dobré whiskárny

Čeká velkou navštěvu
Příjdu za ním já
A ostatní krysy
Proč to nemůže být
Tak jako kdysi

Jsou všude kolem mě
A natahují na mě ruce
Snažím se je odhánět
Brzo mě ale dostanou
Mé debilní myšlenky

Jak moc je nenávidím
A sebe vlastně taky
Kde sakra jsou
Ty bouřkové mraky
Chci ať mě spálí

Kyselým deštěm
S ještě kyselejší kyselinou
Má kůže zvolna se rozpouští
Zvedám hlavu k černému nebi
Chci se tě napít a spálit se zevnitř

Jedinně tak jen tak zmizím
A úplně beze stopy
Zrnkem prachu jsem byl
A v pár zrnek se obrátím
Ten promrhaný půlrok

Již nijak nevrátím