Palác z proutí

*

V každém polibku procházejícího času
Pramení vzpomínky
Sahám do střípků a do střepů
I ony jsou mé

..vždyť chtěla jsem jen palác z proutí..

Známe se už, nebo ještě ne?

..a sliby jež stávají se skutkem
když kníže dvounožců
vzdá se i veškerého mála..

Špičaté zuby zatínají se v prs
Tváře za oknem

..divná doba
když myslíš, že koupíš pramen
za pouhou kapku..

Opilá jsoucnost plete věnečky
Z lučního kvítí
Pro vodní duchy a víly

..přítomné duše klokotají
v našeptané hebkosti
a vyplouvají
z nahořklých hloubek nivšeho..

Prapříčina všech lehkovážností

..bodavá bolest v klínech
a ideál
bez kolen prosících..

*