Kresby v prachu...

♤♤♤

Posvátný chrám přírody
to rčení přec použiju
po špičkách mezi stromy
zahlédnu Anatiju

tmavá klenba z větvoví
tančí tam milenců pár
není kdo snad uhasí
té vášnivé lásky žár

k tomu, jenž je prorokem
pro svou víru boj musel vést
bolest, pláč rok za rokem
svedla je k sobě jedna z cest

když oba pak svlékli života plášť
plynula mnohá staletí
nezapomenutelný Jeremjáš
s tajemnou láskou v objetí

♧♧♧