Splynutí

Až k samotnému vrchu,
Na úpatí dotknouti se hvězd,
Jemnou pletí tvého krku,
Prsty chystati se slézt.

Svou pěstí jenž snažíš se mást,
Štít, co v touze boří,
Sama kůže, která hoří,
A rozpíná svůj sráz.

Vjezd, jenž skrývá,
Tvá mysl nedůtklivá,
Tvá nebezpečná past.

Přes barvu očí dostati se,
Skrz čočku hloub a hloub,
do tajemných vod ponořit se,
Do tepu tvého těla vplout.