Zmatený sen

Bolest v hlase zaznívá,
a já se tiše proklínám.
Tvoje oči mě propalují hněvem.
Bez rozumu utíkám větrem.
Ty tam však stojíš dál,
za tím co já bojuji tam,
kde čas vrátit se dá.

Věř mi, když ti řeknu,
že zradu ode mě nečekej.
Přesto zatím v sobě hledej,
sílu, díky které prozřu.