Začít znova

Zase další období,
kdy fakt není o co stát,
čekám, až vše přebolí,
a už nebudu si lhát.

Dochází mi zbytek sil,
ztrácím i maličkost svou,
nářky; co by, kdybys byl,
slzy jen tak nedojdou.

Lebka na černém triku,
a obarvené vlasy,
kašlat na sílu zvyku,
mohlo by pomoct...asi.

Začít znova život žít,
neotáčet hlavu zpět,
zkusit ledy prolomit,
slyšet zase pár tvých vět.

Nežádám o svolení,
už nejsem malé děcko,
ven z pevného sevření,
vylézt a moci všecko.

Nehodlám si život brát,
jak to možná mohlo znít,
chci jen ze dna vyplavat,
plíce vzduchem naplnit.

Kdo žije, ne užívá,
duchem vlastně umírá...